I ministerstvo mlčelo, paní se nedovolala spravedlnosti 3

Náš článek vyústil v následující rozhovor na Ministerstvu práce a sociálních věcí

Praha, 14. 3. 2017

Dnes proběhla schůzka Jiřího Roháčka ze Sociálních novin a zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí. Jednání se zúčastnili – poradkyně ministryně Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková, ředitel odboru výkonu posudkové služby JUDr. Jiří Veselý, Ph.D. a MUDr. Alena Zvoníková – vedoucí oddělení posudkových systémů.

Na začátek jsem představil naše noviny. Překvapilo mne, že všichni přítomní o nich věděli a sledují naše příspěvky. Atmosféra v tu chvíli byla velice příjemná. Připomněl jsem celou naši uplynulou práci.

Poté přišly na řadu konkrétní otázky na jednotlivé přítomné. Nejvíce mě zajímalo, jak je možné, že některé posudkové orgány rozhodují jinak, než druhé. Tomu byly uzpůsobeny naše dotazy.

Jakým způsobem postupuje LPK (posudková komise ministerstva) při posuzování odvolání příspěvků na péči a invalidity osob?

Posudková komise ministerstva posuzuje vždy, když jí o to požádá nějaký zadavatel. To znamená, že o posouzení nemůže požádat občan sám, který je nespokojen s výsledkem řízení. Situace se liší u nepojistných systémů (PnP, ZTP atd. pozn. redakce) a u důchodů. U důchodů existuje tzv. námitkové řízení, které si vede ČSSZ a je to v podstatě obdoba odvolacího řízení. Když je občan nespokojen i s rozhodnutím námitkového řízení, může podat žalobu k příslušnému krajskému soudu. Soud vydaný posudek použije jako jeden z důkazů, aby vynesl nezávislý rozsudek. Zpravidla se přihlíží k tomu, zda soud shledá posudek úplným, objektivním a přesvědčivým. Pokud tomu tak není, a může na to upozorňovat přímo účastník řízení před soudem s tím, že s posudkem nesouhlasí. V tom případě soud volí další procesní postupy. Může to být požadavek k doplnění posudku posudkovou komisí. Dále to může být požadavek na vypracování srovnávacího posudku jinou komisí, v jiném složení na stejném pracovišti v témže kraji, nebo i v jiném regionu. Tato možnost se používá, když hrozí obava z podjatosti. Krajním prostředek je, že si soud vyžádá znalecký posudek.

U nepojistných systémů, si občan může podat odvolání přímo k MPSV, které má jednu sekci, která odvolání řeší.  Aby bylo zaručeno, že ministerstvo nebude rozhodnutí ovlivňovat, sekce žádá posudkové komise, což jsou relativně samostatné orgány uvnitř ministerstva. Občané se také často obrací přímo na paní ministryni, aby zasáhla do posouzení. Opravdu toto není možné. Tato posudková komise má samostatnou pravomoc a posudek je určen pro účely odvolacího řízení. Obdobně jako u soudu platí, že odvolací orgán je povinen před vydáním rozhodnutí seznámit účastníka řízení se všemi podklady, které získal. Účastník řízení má možnost se k nim vyjádřit. Pokud vznese námitku proti posudku (někdy je námitka proti posouzení, někdy je spojena i se stížností, potom se řeší ještě třeba jako stížnost na nevhodné chování), tak odvolací orgán postupuje obdobně jako soud u invalidních důchodů, tedy může požádat posudkovou komisi o doplnění posudku, případně vyžádat srovnávací posudek. Protože v odvolacím řízení by to bylo příliš nákladné a protože máme k tomu posudkové komise, tak v odvolacím řízení se nevyžadují znalecké posudky.

Z toho vyplývají další dvě otázky. V každém kraji je posuzování stejné, nebo v každém máte jiné podmínky?

Máme stejné metodické postupy. Existují dva okruhy metodických postupů. První procesně metodický pokyn, který vydává ředitel odboru. Ten řeší, jak by se mělo postupovat po formální stránce. Potom máme instrukce náměstkyně ministryně, které se týkají hmotně právních kritérií.

Mně zajímají v této části ty příspěvky na péči.

Tato otázka je ošetřena právě instrukcí náměstkyně, která se týká přímo příspěvků na péči. Samozřejmě ta instrukce je jedna, tudíž posuzování by mělo být ve všech regionech stejné. Snažíme se jednotnost zajistit také tím, že výstupy posudkových komisí pravidelně recenzujeme.

 Nám totiž se stalo (psalo nám několik lidí z Ostravska), že žádalo o příspěvek na dítě a tam LPK Ostrava to třikrát po sobě zamítla. Paní podala odvolání pro podjatost, dostala to LPK Brno. V Ostravě nebyl přiznán jeden jediný stupeň a Brno jí dalo třetí stupeň. Jak je možné, že je takový markantní rozdíl, mezi dvěma posudky.  Já ten konkrétní případ neznám,  mohlo tam dojít ke změně zdravotního stavu, což je asi tento případ. To byly ty samé papíry jakoby na odvolání, ale podala odvolání pro podjatost.

Nejspíše to nebyly stejné papíry, zejména když říkáte, že v Ostravě byl třikrát zamítnut. Znamená to časovou prodlevu, kdy se něco ve zdravotním stavu změnilo. Posuzovaný klient mohl uplatnit další lékařské nálezy, které předtím nebyly vzaty v úvahu. To znamená, že brněnská komise mohla zjistit úplně jiné skutečnosti, než které byly na začátku, například před rokem.  Ten, kdo posuzuje poslední, má více důkazů, a může určit co nejpřesnější a nejobjektivnější závěry.

 Mě tam zarazilo, že je to o tři stupně. Kdyby to bylo o stupeň, to bych pochopil.

My si děláme evidenci a sledujeme každý případ, ve kterém došlo ke změně o více než dva stupně. Děláme si rozbory těchto případů. Došli jsme k závěru, že zhruba v polovině případů, ta změna o dva stupně a zpravidla se to zvýší ve prospěch účastníků řízení, je dána tím, že se v průběhu řízení zdravotní stav změnil. Není to tedy nekvalitní prací lékařů, ale je to dáno povahou zdravotního stavu. Samozřejmě že druhá polovina, tam už mohou být nějaká pochybení.

Ještě mohu dodat, že Ministerstvo v uplynulém období aktualizovalo příručku pro osoby se zdravotním postižením. Každý občan tam najde stručné informace o jednotlivých systémech a jednotlivých kritériích nároků, o procesech a tak dále.

No já jsem se na ní ptal již třeba na Jihlavsku a tam jí také ještě nedostali. Takže… Dobře, tak tohle my ověříme Nebo alespoň na jejich detašovaném pracovišti v Třešti to neměli.

Naše pracoviště by je měla mít k dispozici. Jestliže jsou již rozdány, příručku lze najít na webových stránkách MPSV.

Když nám zamítnou odvolání, jak je možné ještě dále postupovat?

Jsou v zásadě dvě možnosti. Pokud již máte pravomocné rozhodnutí o odvolání, se kterým nesouhlasíte, můžete podat žalobu ke krajskému soudu, ve lhůtě dvou měsíců.  Platí zde osvobození od soudních poplatků a není nutné mít právní zastoupení. Vím, že pro člověka v nepříznivé životní situaci se to může zdát málo, ale z hlediska nastavení právního systému jde o maximum, co se dá dělat. Myslím tím nepožadovat právníka, plus osvobodit řízení od soudních poplatků. V řízení o žalobě, pokud se bavíme o těch nepojistných dávkách, tam už neposuzuje posudková komise. Ta už posuzovala pro účely odvolacího řízení, takže soud to víceméně posuzuje po formální stránce. Dívá se na to, jestli se rozhodnutí opírá o posudek a jestli posudek se jeví jako přesvědčivý. Protože důvodem žaloby zpravidla je, že se dotyčnému nejeví rozhodnutí dostatečně přesvědčivé a tím argumentuje. V některých případech mu samozřejmě dá soud za pravdu.
Druhá možnost, není to opravný prostředek a není to nároková věc, že si můžete podat podnět ministerstvu k přezkoumání rozhodnutí, podle správního řád. Zabývá se jím potom rozkladová komise, kde může rozhodnout paní ministryně na základě stanoviska rozkladové komise.

Mám ještě dva osobní dotazy. Stalo se mi, že Vaši pracovníci chodí po domácnostech a zjišťují, v jakém stavu ti pacienti jsou, tzv. sociální šetření a pak se vyplňuje nález u lékaře. Stalo se, že mi přezkoumávali důchod. Já mezi tím změnil lékařku. Všechny lékaři, kteří tam byli napsaní, můj lékař opravil na své jméno. Lékař napsal svoje zprávy a přišlo mi, že ta původní lékařka byla uvedena jako vystavitel zprávy. To mne docela pobavilo, protože to ta posudková komise ani nečetla, že tam byli jména změněný a přečetla fakt jen ten konečný, kde lékař napíše svoje názory. A vím, že třeba na Jihlavsku jak dělají sociální šetření tak posudková komise je ani nevidí.
Myslíte ten první stupeň, nebo už v odvolacím řízení?

Ne, první stupeň.
Takže posudkový lékař. Tam není posudková komise, ale posudkový lékař.

Sociální šetření ani nevidí, protože tam bylo u jedné paní psáno, že fakt jako je víceméně nemožná, pohybuje se tak maximálně přes místnost, a v rozhodnutí bylo, že paní je plně soběstačná. Takže je vidět, že na sociální šetření moc nekoukají. A vím i ze zdrojů lidí, kteří šetření dělají, že posudkového lékaře jejich práce moc nezajímá. Vím, že posudkových lékařů máte málo, to beru v potaz, ale že to šetření jsou buď zbytečně vyhozené peníze za ty lidi, kteří chodí po šetřeních, a nebo je to jejich zbytečná práce, kterou posudkový lékař ignoruje.
V podstatě, když jsme ten systém zaváděli, tak idea byla taková, že sociální pracovník nahradí oči posudkového lékaře a podívá se na toho posuzovaného. Druhá věc je, že lékař musí to, co ten sociální pracovník vidí, dát do souvislosti s diagnózami a v podstatě s tím objektivizovaným stavem, který vyplývá ze zdravotní dokumentace. Ne vždycky se to shoduje, je tedy povinností posudkového lékaře se s tím nějak vyrovnat. Pokud to neudělá, tak už je to pochybení. Musí to potom ohlídat i Úřad práce ČR, když rozhoduje o příspěvku. Znamená to, že pokud posudek je v tom směru nedostatečný, tak by ho měl vrátit a požádat ještě dotyčného lékaře, aby se tím zabýval. Máte pravdu, že tak by to mělo vypadat v praxi. Na druhou stranu je chyba i na straně lékařů obvodních, kdy nepopíší přesné stavy pacienta. Existují publikace o seniorských syndromech, pokud je praktický lékař neaplikuje do své praxe, tak svého pacienta a našeho klienta poškodí.

Možná Vás potěší, že jsme poměrně dlouhou dobu jednali se sdružením praktických lékařů a nově jsme dosáhli na začátku roku dohody o novém tiskopisu. Bude více návodný, jak pro praktického lékaře, tak i lépe využitelné pro posudkové lékaře. Což by mohlo ve svém důsledku pomoci pacientům, v tom smyslu, ve kterém tady mluvíme. Ten nový tiskopis bude distribuován v nejbližší době, aby se mohl používat.

Na druhou stranu mnoho našich klientů neví, že má možnost předložit lékařské nálezy, které mají u sebe, protože někdy se může stát, že je pacient nepředá svému praktickému lékař, nebo on je nepoužije. Takže pokud je mají zkopírované, mají je doma, kdykoli je může předat posudkovému lékaři. Posudková služba ocení, pokud je dodá hned na počátku řízení, protože, když se potom dokládají v průběhu řízení, tak se řízení zbytečně prodlužuje. A je to náročné, jak pro klienta, tak pro posudkovou službu.

To se pokusíme lidem poradit, aby pochopili, že to je zjednodušení.
To oceníme.

S tím jsme došli k tomu, že máte nedostatek posudkových lékařů. Jakým způsobem probíhá výběr nových lékařů?
Lékaři jsou dnes ve státní službě. To znamená, že Česká správa sociálního zabezpečení a MPSV musí vypisovat výběrová řízení. Ale aby se někdo přihlásil, musí se dělat určitá osvěta. Máme informace od ČSSZ, že dělají osvětu i mezi lékaři v nemocnicích a na krajské úrovni, na specializovaných pracovištích. My bychom chtěli na tento i příští rok udělat osvětu na celostátní úrovni. Tento projekt je ve stádiu návrhu, ale chtěli bychom se o to pokusit.

Na radu JUDr. Veselého Vás chci požádat, když budete podávat jakékoli žádosti, které bude vyhodnocovat LPK, nebo posudkový lékař, zkontrolujte si, že máte dodány všechny podklady, které mohou ovlivnit výsledek posouzení. Je to ve vašem osobním zájmu. Ušetříte si tím zbytečné odvolávání a prodlužování jednání. Je pravda, že většina lékařů odesílá vyplněné zprávy sama, bez vašeho vědomí, ale i zde máte možnost kontaktovat posudkový orgán a zjistit, jestli bylo dodáno vše.

Naše otázky byly vyčerpány, Děkujeme za schůzku a těšíme se na další spolupráci.

Děkujeme, přejeme Sociálním novinám do budoucna mnoho spokojených čtenářů. A doufáme, že rozhovor, který jsme spolu vedli, jim pomůže s orientací v této oblasti.

(jr jas a red)

Doporučená příručka pro postižené a nejen ty.

http://www.mpsv.cz/files/clanky/16881/Prirucka_pro_OZP_v_roce_2016.pdf

 

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*